Modlitba za svět, 1.2.2010

Náměty k díkům:

Náměty k přímluvám:

Jako obvykle se má situace tak, že jsem nestihl zpracovat ani zdaleka všechny zajímavé zprávy, které za minulý týden přišly do mé RSS čtečky, a tak předkládám alespoň modlitby za mír a mezinárodní bezpečnost.

  • Prosme za svobodu v KLDR, v této zbídačené totalitní zemi, za dar spravedlivé vlády pro ni a za to, aby přestala ohrožovat okolí svými jadernými a raketovými pokusy. Co se týče novinek, tak KLDR oznámila, že zadržela druhého Američana a vyprovokovala menší střílení do vzduchu na námořní hranici s Jižní Koreou, které údajně bylo cvičením a nevedlo k žádným škodám nebo zraněním (1, 2, 3, 4).
  • Prosme také za mírové řešení potíží s Íránem a za to, aby se tato země dokázala vzdát svých značně pokročilých snah o získání jaderné bomby a podpory terorismu po celém světě a také za lidská práva v této zemi. The Times zveřejnily článek, v němž hovoří bývalý britský ministerský předseda Tony Blair o Íránu. Jeho shrnutí: Díky chování Teheránu se Blair obává možnosti, že by ničemný stát poskytl zbraně hromadného ničení teroristům, více než v roce 2003, kdy schválil invazi do Iráku. Dále řekl, že nikdo nečekal, že Írán (zbavený hrozby Saddáma Husajna) a al-Kajdá vyvinou takové úsilí na destabilizaci Iráku po invazi, jaké nastalo. Je na místě připomenout, že to byl právě Husajnův režim, který začal válku s Íránem v letech 1980-1988. Blair dále řekl, že toto íránské úsilí o destabilizaci Iráku ukazuje, že Íránu se nedá věřit, a že se obává, že bez invaze do Iráku bychom dnes měli vedle sebe dva režimy závodící v získání jaderných zbraní a podpoře teroristů. V dalších článcích jsme se pak mohli dočíst, že Spojené státy schválily další sankce proti Íránu (1, 2), které jsou zaměřeny především proti dodávkám pohonných hmot do Íránu. Írán postrádá rafinérské kapacity a tak musí až 40% pohonných hmot dovážet, přestože je vývozcem surové ropy. Analytici se však domnívají, že účinek sankcí bude maximálně zvýšení cen pohonných hmot. Spojené státy také jednají s dalšími členy Rady bezpečnosti OSN o uvalení mezinárodních sankcí na Írán (1, 2, 3, 4). V této věci se již i Rusko kloní k názoru, že není možné s Íránem vyčkávat věčně. Naproti tomu Čína, která z Íránu importuje mnoho ropy a má s ním značné obchodní styky, váhá, nicméně Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty jsou připraveny nahradit Číně případné výpadky dodávek ropy z Íránu.
  • Prosme za mír v Jemenu, za to, aby vláda uskutečnila potřebné ekonomické reformy a snížila korupci a za to, aby tento stát začal opět normálně fungovat. Co se týče Jemenu, mohli jsme si přečíst především zprávu (1, 2) o tom, že na konferenci v Londýně se různé země dohodly na další finanční a bezpečnostní pomoci tomuto státu, kterou ale podmínily tím, že tamní vláda provede rozsáhlé politické a ekonomické reformy prováděné Mezinárodním měnovým fondem. Zejména jde o reformy vedoucí k potlačení korupce, díky níž je rozdělování zahraniční pomoci neúčinné, a zlepšení klimatu pro obchod a investice v této zemi. Státy na konferenci neslíbily žádnou konkrétní částku pomoci, ale Jemen odhaduje, že bude potřebovat během příštích 10 let asi 50 miliard USD. Spojené státy vyzvaly Jemen k příměří s Houthijskými rebely na severu, u nichž nevidí spojení s Íránem, a budou dále Jemenu poskytovat pomoc při výcviku a plánování úderů na povstalce, ale ne přímo bojovat v této zemi. Pokud jsem správně pochopil, tak boje mezi houthijskými povstalci a saúdsko-arabskými vojsky skončily příměřím, ale boje mezi houthijskými povstalci a jemenskými vojsky pokračují, neboť povstalci nechtějí přijmout 6 podmínek jemenské vlády dříve, než skončí boj (1, 2, 3).
  • Prosme za Irák, za mír v něm i za rozvoj této země a za to, aby zahraniční pomoc dále pokračovala, i když už nebude placena z vojenských rozpočtů. Prosme také za spásu lidí, jako byl Chemický Ali. Z Iráku přišly zprávy o několika bombových útocích, při nichž zahynulo celkem 54 lidí a kde se přinejmenším k některým přihlásila al-Kajdá (1, 2, 3). Také byl popraven Chemický Ali, který byl odsouzen k smrti v celkem čtyřech procesech. V prvním byl souzen za útok chemickými zbraněmi na kurdskou vesnici Halabja v roce 1988, který byl součástí širších operací, při nichž režim Saddáma Husajna zabil okolo 100 000 Kurdů. Dále byl odsouzen k smrti v procesu týkajícím se jeho účasti na potlačení šiítského povstání v roce 1991, kteréžto potlačení si vyžádalo 20 až 100 tisíc životů, a za účast na potlačení povstání v Bagdádu v roce 1999.
  • Prosme za mír, rekonstrukci, budování a práva žen v Afghánistánu. V Londýně se konala konference cca 60 zemí o Afghánistánu (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7). Jejím hlavním tématem byl fond 500 milionů USD, které budou vypláceny bojovníkům Tálibanu, kteří se rozhodnou složit zbraně a vrátit se k mírovému životu. Fond bude sloužit pro vytvoření pracovních míst a bydlení pro ně. Afghánská armáda by se měla do konce roku 2010 zvětšit ze 100 000 na 171 000 vojáků, policie 97 000 na 134 000 a během pěti let by měly afghánské síly zajistit veškerou bezpečnost v této zemi. Darování dalších peněz Afghánistánu na rekonstrukci a bezpečnost bylo podmíněno tím, že vláda bude bojovat s korupcí, zlepšovat správu veřejných financí a vytvářet finanční strategii. Byl rovněž představen plán pro zlepšení postavení žen, dostupnosti práva, vzdělání, zdravotní péče a pracovních příležitostí pro ně. Prezident Karzáí také požádal Saúdskou Arábii o pomoc v jednání s Tálibanem. Mezinárodní měnový fond a Světová banka také Afghánistánu odpustily 1,6 miliardy USD dluhů. V dalším článku se ovšem píše o o rostoucích schopnostech Tálibánu provádět různé teroristické akce i o nárůstu počtu výbuchů různých improvizovaných výbušných zařízení (až 500 týdně ve druhé polovině roku 2009, 6000 obětí za rok 2009) a jejich kvality a o tom, že Tálibán z velké části obnovil svoji velitelskou strukturu, kterou měl při útoku v roce 2001. Mohli jsme si také přečíst o obavách šéfa mise OSN v Afghánistánu, že současná vojenská strategie je špatná, protože je dělána daleko od země a nepočítá mj. s tím, že Afghánci vnímají koalici jako kulturní invazi. Bohužel jsem neměl čas přečíst jistě zajímavý rozhovor s generálem Davidem Petraeusem, ani jeho shrnutí, ale dávám sem odkaz pro ty, kteří si ho rádi přečtou.  A nakonec v článku jsme se také mohli dočíst, že Rusko začíná dovolovat použití svého vzdušného prostoru koaličními vojsky pro zásobování Afghánistánu.
  • Prosme za mír a fungování státu v Somálsku, které je již mnoho let zmítáno boji mezi různými klany a milicemi, kde stát téměř neexistuje a vládne obrovská chudoba a které je mj. ideálním místem pro různé teroristy. O této země přišly jen tři zprávy, jedna spíše přehledová, druhá o posledním útoku teroristů, který si vyžádal 12 obětí, a třetí o somálských pirátech.
  • Prosme za pokoj od teroristů v Indii. Z této země přišla zpráva o obavách, že by teroristická organizace Lashkar-e-Taiba, která stála i za krvavými útoky v Bombaji v listopadu 2008, mohla použít k dalšímu útoku paraglidery a že by se různé teroristické organizace mohly pokusit pomocí dalších útoků vyprovokovat válku mezi Indií a Pákistánem.
  • Prosme také za mír v Nigérii, kde nedávno vypukly další boje mezi muslimy a křesťany.
  • Nakonec, prosme i za mír na Kavkazu, kde stále dochází k novým a novým útokům (1, 2, 3, 4, 5, 6).
  • A jako poslední bod, prosme za dobrý výsledek červnových voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a za to, aby i naše země měla dobrou vládu a vyhnula se nebezpečí populistů či korupce.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.