Volební neúspěch KDU-ČSL jako šance pro vnímání politiky mezi křesťany (květen 2010)


Pokusím se v tomto příspěvku vysvětlit, proč si myslím, že neúspěch KDU-ČSL ve volbách může být velikou šancí pro vnímání politiky mezi křesťany, a jak by k tomu mohlo dojít. Předem říkám, že tento příspěvek není o politice KDU-ČSL a de facto se této strany vůbec netýká. Tento příspěvek je o jejím elektorátu, o vnímání politiky mezi křesťany, které jsem potkal. A je to také můj názor, co dělat dál. Je to shrnutí mých zkušeností z různých míst, vyjádření pocitů. Bohužel mě ale různá setkání stále znovu přesvědčují, že má smysl se těmito pocity zabývat.

Domnívám se, že mnoho křesťanů vnímá politiku z několika úhlů pohledu. Tyto pohledy nemusí být vzájemně disjunktní. Je klidně možné, že najdete jejich kombinace.

  1. Politika je něco, čemu se vyhýbají, do společenství to nepatří, nemluví se o tom. Na společenství se hraje na kytaru a nadšeně se řeší zbožné věci, v kostele se přednáší o Panně Marii, útlaku církve za komunismu, druhém vatikánském koncilu, křesťanském umění atd. Spokojeně si žijí ve svém ghettu explicitní víry, kam (nejen) politika nepatří, a o svět se prakticky nezajímají.
  2. Politika jako něco, o čem se nemluví, protože bychom se pohádali a museli argumentovat a vzdělávat se.
  3. Politika vnímaná skrze otázky bioetiky, zákazy potratů, podporu rodiny, slova o morálce, etice a korupci. Kolem ale není prakticky nic. Stále znovu dokola se řeší otázky podpory rodin, stále znovu se řeší potraty, mluví se o křesťanských hodnotách, morálce, duchovním základu západní civilizace – a kolem není nic. Nemluví se o zahraniční politice, o hospodářské politice, o energetice, dopravě, armádě, důchodové reformě, ekologii, … Tato témata prakticky neexistují, pokud o nich někdo začne, nechápou, proč by se to vlastně mělo řešit.
  4. Politika chápaná jako „služba lidem“ – ovšem ve velmi negativním smyslu jako naslouchání hlasu ulice, populismus bez logiky a otázek po tom, zda je to technicky, ekonomicky a vojensky reálné. Když vláda ČSSD v době rekordního růstu dělala rekordní deficity rozpočtu, byl jsem v naší farnosti odmítnut, když jsem to kritizoval. Vždyť je to přeci pro lidi! (Rozumějte na sociální programy). Když jsem podporoval jadernou energetiku, byl jsem odmítnut, protože lidé se jí bojí a jí nechtějí. Nepomohla technická argumentace. Smělo se naslouchat obavám lidí, ale už se nesmělo na ně reagovat a vysvětlovat jim, že jejich obavy jsou zbytečné, že jinak to nejde atd. „Lidi to chtějí (či nechtějí)“ bylo nejvyšší heslo, proti němuž nebylo odvolání. Bylo aplikováno téměř všude s výjimkou několika témat jako rozvody, potraty, eutanazie.
  5. Přebývání ve světě vznešených idejí, kde si dotyční naprosto nekladou otázky po tom, jak se to technicky zrealizuje, kdo to zaplatí, jaké to bude mít makroekonomické dopady, zda je to vojensky reálné, …
  6. Veliká hrůza ze svobody a odpovědnosti. Nejlépe vše zregulovat ve jménu chudých, aby snad náhodou někdo nenarazil, aby ve světě nebyla žádná rizika a žádná nebezpečí. Slyšel jsem např. mnoho slov o nutnosti regulovat bankovní půjčky a uzavírání smluv, ale byl jsem za naprosté vyvrhela, když jsem si dovolil říci, že pokud někdo smlouvu nečetl, ať se nediví, a trval na tom, že normální je smlouvy před podpisem číst a pokud nerozumím, vzít si právníka či nepodepsat. Opravdu jsem slyšel obrovské množství slov o potřebě regulace toho či onoho, ale prakticky jsem nepotkal lidi, kteří by mluvili o potřebě vzdělávat lidi a učit se chápat svět, ve kterém žijeme.
  7. Jednoduchý antiamerikanismus a antikapitalismus. Nejmenovaný kněz se vyjádřil, že proč mi vadí, že Severní Korea dělá jadernou bombu, vždyť se přeci musí bránit těm zlým Američanům. (Od té doby ji již 2x úspěšně otestovali a pokračují v raketovém programu). Podle mě toto vychází z určitého naštvání na vlastní civilizaci, z níž se, myslím, řada křesťanů vnitřně odstěhovala do idealizované minulosti či idealizovaného třetího světa, a teď jen přehnaně vidí chyby tohoto světa.
  8. Jen velmi málo lidí, které jsem potkal, bylo ochotných o politice mluvit, mělo alespoň základní faktické povědomí, bylo ochotných řešit otázky typu kdo to zaplatí a bavit se o skutečných ekonomických teoriích a netrpěli úlety typu dotyčného kněze či konspiračními teoriemi.

Co to má společného s KDU-ČSL? Pro řadu takových křesťanů byla KDU tou velmi jednoduchou a až příliš samozřejmou volbou, odpovědí na to, koho volit, aniž by museli přemýšlet a skutečně se vzdělávat.

Příznivcům bioetiky nabídla boj proti potratům a eutanázii, aniž by museli přemýšlet o tom, že existují i další témata, a klást si otázku, zda náhodou obecné posilování odpovědnosti za svůj život nepovede k lepším výsledkům než explicitní zákaz těchto věcí. Mám dojem, že na mnoho křesťanů působí otázky bioetiky jako červený hadr na býka nebo sladká voda na vosy: okamžitě naprosto zapomenou na vše ostatní a jdou se prát za tyto otázky. Jenže kolem zeje prázdnota. Bioetika je něco jako katolický Stalingrad: veliká a důležitá bitva, možná i rozhodující, která váže obrovské síly. Jenže ani Rudá armáda nevrhla všechny síly ke Stalingradu, ale bránila se na celé frontě. A to je něco, u čeho se bojím, že jsme zapomněli. Stále dokolečka řešíme potraty, eutanazii a podporu rodiny, ale kolem není nic. Vystavujeme se tak velikému riziku, že nám ujede vlak ve věcech ostatních. Je dobře, že řešíme bioetiku, ale je třeba řešit i další věci.

Mnoha křesťanům nabídla KDU slovo „křesťanská“ v názvu, aniž by museli přemýšlet o tom, co to křesťanská politika vlastně znamená a jaká má být. Slova o křesťanství, nauce církve, morálních a křesťanských hodnotách jsou pro ně krásným lákadlem a dál přemýšlet nemusí.

Mnoha křesťanům, myslím, nabídla i určité ghetto. Nemuseli přemýšlet o tom, že křesťané jsou i v dalších stranách. Mohli se semknout do malého stádečka kolem své pevnosti a nemuseli jít do světa, nemuseli se zabývat tím ostatním.

Nic z toho teď není. KDU-ČSL zmizela z Poslanecké sněmovny. Samozřejmá jistota a pevnost uprostřed ghetta, kolem níž byli mnozí semknuti, zmizela prakticky přes noc. Co dál? Odpověď se snadno řekne: Vyjít z ghetta.

  1. Udělat si čas na to, abychom ve společenstvích o politice, historii, ekonomii, energetice, dopravě atd. diskutovali. Všechny tyhle věci do křesťanství a společenství patří a měli bychom je vážně řešit. Jako jednoduchý test hrou si můžete vzít mapu světa a figurku z „Člověče, nezlob se“. Figurku můžete posouvat mezi hlavními městy různých států dle hodů kostkou a pak můžete vzpomínat, co o dané zemi víte. Jaké má dary, jaké má potřeby? Co vyrábí, co se tam těží, kolik má obyvatel, jakou mají životní úroveň, co té zemi hrozí , kde bychom se za ní měli modlit? Hrozí jim sucho, neúroda, války, ropné skvrny, otřesy na burzách? Co se o nich právě píše ve zprávách? A pak se za ty země modlit. To se netýká jen třetího světa, ale i Západu. Svět potřebuje naši modlitbu.
  2. Modlit se za potřeby světa. Modlit se kurz koruny vůči dolaru, za burzovní indexy, za firmy, v nichž pracujeme. Mluvit ve společenstvích o naší práci. Ne jen „Měl jsem se dobře,“ ale o tom, co opravdu děláte, jaká je náplň vaší práce, k čemu to, co je na tom zajímavé. Dát si práci s tím, abychom porozuměli číslíčkům ve Financial Times a Wall Street Journalu, věděli, co znamenají pro náš život, a pak se za tato číslíčka modlit. Ta číslíčka nejsou našimi nepřáteli. Jsou prostě jen jazykem, kterým svět okolo nás vyjadřuje velkou část svého fungování.
  3. Děkovat. Slyšel jsem jen velmi málo díků za dary naší civilizace. Možná to bude překvapení, ale Západ je požehnaný. Měli bychom za to děkovat. Děkovat za antibiotika, elektřinu, pevné domy, hygienu, internet, lety na Měsíc, krásu fyziky, hudbu, obrazy a tisíce dalších věcí. Děkovat za ně Bohu, ale také lidem, kteří je dělají, kteří nám je svojí prací dávají. Je pěkné se bavit o tom, jak sestry Matky Terezy dávají jídlo a léky chudým – ale je NAPROSTO nezbytné také děkovat zemědělcům, kteří to jídlo vypěstovali. Je NAPROSTO nezbytné děkovat vědcům, kteří vynalezli ty léky. Je NAPROSTO nezbytné děkovat těm, kdo ty léky vyrábějí, těm, kdo je přivezli, kdo je prodávají, kdo v lékárnách dělají účetnictví, … Nejde jen o jídlo a léky. Nedostatek děkování naprosto zásadně zbavuje naši víru důvěryhodnosti.
  4. Vzdělávat se. Nejen v církevních dokumentech a teologii, ale také v dalších oborech. Začít číst také knihy o historii různých zemí, o ekonomii atd. Přemýšlet nejen o encyklikách a výzvách k sociálnosti, ale také otom, co říkají pánové jako Smith, Hayek, Friedman, Mises, Keynes a další. Církev zoufale potřebuje odborníky. Nejen odborníky na biblistiku, ale také odborníky třeba na tu energetiku nebo dopravní politiku. Jinak těžko můžeme dělat křesťanskou politiku.
  5. Začít řešit i další otázky, nejen rodinu a bioetiku.
  6. Vnímat, že křesťané nejsou jen v KDU-ČSL.

Měli jsme dvacet let na to, abychom se z okrajové pozice, kam nás komunisté dotlačili, rozptýlili po světě a jako kvas prošli do různých stran, objevili se na různých místech, starali se o nejrůznější věci a potřeby tohoto světa. Měli jsme dvacet let na to, abychom se vzdělávali v tom, čemu věříme, zkoumali svět, stávali se odborníky, studovali ekonomické teorie, učili se modlit a číst ve Wall Street Journalu velkou část potřeb světa. Bojím se, že mnozí se místo toho semkli okolo pevnosti zvané KDU-ČSL, uzavřeli se do ghetta tisíckrát opakované explicitní víry a na vztah ke světu rezignovali.

Snad by nás tedy měla prohra naší pevnosti vybudit: POJĎME DO SVĚTA, jehož máme být solí a světlem, za nějž se máme modlit a který máme milovat tak, jako ho miloval Bůh (viz. Jan 3,16 – Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna …).Ne milovat ve smyslu prostopášností, ale milovat ve smyslu vidět jeho krásu, vnímat jeho potřeby, mluvit s ním, obětovat se za něj atd.

PS: Pro zvýšení počtu čtenářů jsem tento článek publikoval také na křesťanském serveru Signály.cz, viz. http://bovlk.signaly.cz/1005/volebni-neuspech-kdu-csl.

4 thoughts on “Volební neúspěch KDU-ČSL jako šance pro vnímání politiky mezi křesťany (květen 2010)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.