Tag Archives: Přímluvy za mír

Modlitba za svět, 5.4.2010

Po jisté přestávce, způsobené návalem práce, se vracím k psaní těchto modliteb. Dnes je to tedy určité shrnutí zpráv od 8.3.2010. Jako obvykle to budou hlavně prosby za mír a mezinárodní bezpečnost, protože mnoho dalších témat už nestíhám zpracovat.

Náměty k díkům:

Náměty k přímluvám:

  • Prosme za to, aby v Severní Koreji zavládla spravedlivá a mírová vláda i za spásu současných zločinných vládců. Prosme také za potraviny pro lidi v této zemi, kde se uprchlíci obávají, že v dubnu přijde hladomor díky kolapsu zásobování potravinami po nedávných opatřeních proti trhu s potravinami a měnové reformě. Tato měnová reforma, která ožebračila lidi s úsporami a zejména obchodníky, celkově zhoršila hospodářskou situaci v zemi a její organizátor byl nedávno popraven. Přitom ale Kim Čong Il má v evropských bankách ukryté miliardy dolarů a žije v luxusu. Korea zřejmě také buduje divizi raket středního doletu, což by naznačovalo, že se jí podařilo vyrobit více těchto raket.
  • Prosme za mír v Demokratické republice Kongo. V jednom z článků jsme si mohli přečíst, že boje v této zemi si za posledních 12 let vyžádaly asi 5 milionů mrtvých, a také o řadě různých iniciativ zaměřených na integraci obětí, ale i vojáků zpět do společnosti. Další pak hovořil o cca 300 mrtvých při nejnovějším z masakrů, které se zde udály.
  • Prosme za Írán, aby se dokázal vzdát svých snah o vyrobení jaderné bomby i podpory mezinárodního terorismu a vrátil se mezi svobodné a demokratické země. O Íránu nepřišly žádné nové zásadní zprávy.
  • Prosme za mír v Jemenu, za řešení otázek chudoby, bezvládí a ekonomického rozvoje v této zemi. V Jemenu došlo k ukončení bojů s houthijskými povstalci na severu a vzájemnému propuštění vězňů a zajatců (1, 2). Jemenští vůdci také nabídli dialog secesistickému hnutí na jihu země.
  • Prosme za mír a rozvoj v Iráku. V Iráku nedávno proběhly volby, v nichž zvítězila převážně sunnitská aliance bývalého premiéra Alávího. Nyní probíhají různá jednání o vládě apod.
  • Prosme za mír, rozvoj a řešení korupce v Afghánistánu.
  • Prosme za vládu, mír a ekonomický rozvoj a v Somálsku, kde již dlouhou dobu panuje bezvládí, vzájemné boje různých skupin, chudoba, zneužívání pomoci a další, a kde také operují různé islámské teroristické organizace.
  • Prosme za mír v Nigérii, kde okolo města Jos již od začátku roku dochází k dalšímu kolu násilí mezi různými etniky a náboženskými skupinami – útok křesťanů na muslimy, nyní zase muslimů na křesťany s 200 mrtvých. CNN přinesla určitou analýzu příčin konfliktů, podle níž jde hlavně o boj o půdu, zdroje a pracovní příležitosti v chudém regionu.
  • Prosme také za mír v Súdánu a za dobré výsledky nadcházejícího referenda o samostatnosti jižní části země.
  • Prosme za ČR, aby si ve volbách zvolila dobrou Poslaneckou sněmovnu, která bude skutečně řešit její problémy jako je růst státního dluhu, důchodová reforma, energetická bezpečnost a další, která bude prosazovat osobní odpovědnost člověka, a aby Pán zabránil vítězství populistů v těchto volbách.

Modlitba za svět, 8.3.2010

Náměty k díkům:

Náměty k přímluvám:

Modlitba za svět, 1.3.2010

Náměty k díkům:

Náměty k přímluvám:

  • Prosme za spravedlivou vládu, svobodu a ekonomický rozvoj v Severní Koreji. V Severní Koreji proběhlo sčítání lidu (1, 2), z nějž vyplývá, že za posledních 15 let vzrostla populace z 21 na 24 milionů lidí, vzrostla ale i dětská úmrtnost a očekávaný věk dožití se snížil na 69 let. Podvýživou trpí až třetina dětí do pěti let věku a žen. Přesto jsou tato čísla ještě poměrně dobrá ve srovnání s některými rozvojovými zeměmi. Zdá se také, že severokorejská armáda je menší, než se předpokládalo, „jen“ 724 tisíc mužů. V jiné zprávě se píše, že OSN v současné době poskytuje potravinovou pomoc 1,3 milionu lidí v KLDR a probíhal velký program pro očkování dětí, ale pomoc by potřebovala až třetina obyvatel. Představitel OSN obhajoval poskytnutí ještě větší pomoci, nicméně režim sám nedávno odmítl ekonomickou pomoc podmíněnou vzdáním se jaderného programu. A zatímco Jižní a Severní Korea chtějí jednat o snížení omezení pro převoz zboží a překročení hranic, v Jižní Africe bylo zadrženo letadlo se severokorejskými zbraněmi, putujícími do Kongo-Brazzaville. Doporučuji tento článek ke čtení, obsahuje řadu informací k ekonomice KLDR, vztahům KLDR s Čínou atd.
  • Prosme za dobré fungování institucí OSN a za dobrou a mírovou vládu v Íránu. Ohledně Íránu je asi nejzajímavější článek, který se dívá na nedávnou zprávu MAAE o tom, že Írán zřejmě skutečně vyvíjí jadernou bombu, a konstatuje zajímavá fakta. Celé poslední desetiletí MAAE vydávala zprávy, které takové věci nepotvrzovaly nebo mlžily, a náhle – se změnou vedení a bez nových důkazů – jsou stávající fakta vyhodnocena úplně jinak, tak, jak se vojáci již dlouho obávali. Článek si klade různé zajímavé otázky po tom, jak El Baradej vlastně kryl íránský jaderný program, přestože jeho úkolem bylo bránit šíření jaderných zbraní apod. Velmi zajímavý rozhovor s Davidem Albrightem zase uvádí, že Írán chce být v pozici, kdy by mohl rychle vyvinout jaderné zbraně, a že do ní by se mohl dostat v roce 2011. Také říká, že místo na jednání by se USA měly soustředit na zvyšování tlaku na Írán, zlepšování protiraketové obrany, vytváření aliancí se zeměmi v oblasti, bezpečnostní záruky a snížení rizika dalších jaderných programů v Zálivu. Kromě toho Írán oznámil, že během roku chce začít stavět dva další jaderné závody s výkonnějšími centrifugami (loni v listopadu se rozhodl pro stavbu celkem deseti závodů). Izraelský ministr obrany Ehud Barak se vyjádřil, že Írán sice není natolik mimo, aby bombu hned použil proti Izraeli, ale že jaderný Írán by přesto byl velikou hrozbou pro region Zálivu, pro dodávky ropy a přispěl k posílení íránských spojenců ve světě terorismu. V Íránu byl také zajat vůdce významné povstalecké skupiny, který tvrdí, že USA jim slibovaly podporu pro boj proti íránskému režimu (1, 2).
  • Prosme za řešení situace v Afghánistánu, za mír, za zlepšení situace místních lidí a za skutečný svobodný rozvoj této země. Holandská vláda padla v důsledku rozepří o tom, zda poslat další vojáky do Afghánistánu, a tak stávajících 1950 vojáků zřejmě bude staženo koncem roku a tím dánská přítomnost zanikne. To vyvolalo obavy o podporu mise ze strany evropských zemí, ale také Kanady. Jak dánské, tak kanadské jednotky jsou přitom velmi dobře hodnoceny. Německý parlament naopak 2/3 většinou rozhodl prodloužit mandát německých jednotek v Afghánistánu a zvýšit jejich počet o 850 vojáků a jiný článek říká, že podpora afghánské operaci mezi evropskými vládami je stále silná. Na druhé straně jsme se mohli dočíst i o tom, jak snižování vojenských rozpočtů zhoršuje morálku britských vojáků v Afghánistánu. Generál Petraeus varoval před tím, že ztráty v Afghánistánu mohou být velké, srovnatelné se zvýšením vojenských operací (surge) v Iráku, které nakonec přineslo podstatné zlepšení situace, ale během nějž zahynulo 1125 amerických vojáků. Také řekl, že ofenziva u města Mardžáh, která se po počátečním úspěchu setkala s tuhým odporem, je první z mnoha operací 12ti až 18ti měsíční kampaně, ale výsledky lze vidět již teď. Uplynulý týden tam již přišel afghánský vládní de facto starosta města, který mj. řekl, že Tálibán, který město kontroloval dva roky, si vydobyl toleranci místních respektem k islámu, majetku, ženám a dětem, ale že neposkytl základní služby jako zdravotní péči nebo opravy silnic, že spravedlnost byla krutá stejně jako rychlá a že největším výzvou je zde vzpomínka na špatné chování afghánské policie v době před Tálibánem. Další ofenziva se nejspíš odehraje v Kandaháru. Tři články (1, 2, 3) se věnovaly nutnosti vyhrát podporu místních obyvatel, která poněkud upadá pod vlivem nevyhnutelných obětí i mezi civilisty a pocitu, že zkorumpovaná vláda neodpovídá na potřeby lidí, přestože zpočátku byla velká ochota chápat i civilní oběti jako nevyhnutelnou daň za osvobození.
  • Prosme za dobrý průběh i výsledek voleb v Iráku. Irák stojí před volbami,které se v něm budou konat tento víkend, a které zřejmě budou problematické kvůli množství různých předcházejících násilností a zastrašování, jakož i výzvám k bojkotu voleb ze strany některých vyloučených kandidátů. To by mj. mohlo vést k malé účasti Sunnitů na vládě, podobně jako bojkot posledních voleb, a ke zvýšení počtu násilností v této zemi. (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7).
  • Prosme za Jemen, aby dokázal vyřešit své vleklé problémy s korupcí, nefungujícím státem a různými separatistickými a militantními hnutími. V Saúdské Arábii se konala konference dárců, která měla nalézt cesty, jak vyplatit pomoc Jemenu, jak ji efektivně využít a jak v něm bojovat s terorismem. Velcí západní dárci vyjádřili pochybnosti o schopnosti zkorumpované jemenské vlády pomoc účinně distribuovat, zatímco vládní jemenský zdroj uvedl, že z 4,7 miliardy dolarů slíbených na konferenci v roce 2006 Jemen dostal jen 10%. Mezitím na jihu Jemenu došlo k demonstracím za odtržení této kdysi samostatné země od zbytku Jemenu a bojím s těmito demonstranty (1, 2, 3).
  • Prosme za Somálsko, aby lidé měli co jíst a aby v této zemi opět nastala vláda a řád. V Somálsku Al-Shabab zakázal práci Světovému potravinovému programu (WFP), který rozděloval zahraniční potravinovou pomoc. Al-Shabab údajně reagoval na stížnosti místních farmářů, že masivní potravinová pomoc jim neumožňuje prodat své produkty za dostatečné ceny, na druhé straně WFP přerušil svoji činnost sám již v lednu po měsících útoků ze strany rebelů.
  • Prosme za to, aby mír v Súdánu skutečně vydržel, za dobrý výsledek voleb i referenda a za rozvoj této země. V Súdánu začala kampaň před prezidentskými a dalšími volbami, které se mají uskutečnit 11. dubna, a v roce 2011 se tu má uskutečnit referendum o případné přeměně jižního Súdánu na nezávislý stát. Také zde došlo k podpisu předběžné dohody o příměří v Dárfúru (česky zde), po které by mělo následovat úplné příměří, i když se zdá, že nějaké boje ještě probíhají, a ne všechny vzbouřenecké skupiny se mírových jednání účastní a mír je pořád křehký.

… Jako obvykle by se dalo napsat mnoho dalšího, ale dostupný čas limituje mé snažení na díky převážně z oblasti vědy a techniky a přímluvy z oblasti mezinárodní bezpečnosti. Budu se snažit příště přijít na nějaké díky i z mezinárodní bezpečnosti – a ono asi je za co děkovat, třeba příměří v Dárfúru atd. Jen to nestíhám rozumně zpracovat.

Modlitba za svět, 21.2.2010

Náměty k díkům:

Náměty k přímluvám:

Modlitba za svět, 15.2.2010

Náměty k díkům:

Náměty k přímluvám:

  • Prosme za Írán, aby v něm zavládl spravedlivý, mírový a demokratický režim a aby přestal vydírat a ohrožovat okolí svým jaderným programem a vzdal se svých ambic vyrobit jadernou bombu, jakož i podpory mezinárodního terorismu. Írán nejprve vyslal zprávy o ochotě přistoupit na vývoz části svého uranu k obohacení do zahraničí (1, 2), aby vzápětí otočil a prohlásil, že od 9.2. začne sám obohacovat svůj uran na 20% (1, 2, 3, 4, 5). Od takto obohaceného uranu je již technologicky snadný krok k získání 90% uranu, který lze použít pro výrobu jaderné zbraně. Írán tvrdí, že 20% uran potřebuje pro svůj výzkumný reaktor, který mj. slouží pro lékařské účely, ale reálně mu chybí technologie pro výrobu palivových tyčí, která by pro takové použití byla nutná. Technologii pro výrobu tyčí do tohoto reaktoru má pouze Francie a Argentina a Argentina ji již odmítla, Francie naopak figurovala v původních plánech na vývoz uranu k obohacení za hranicemi. Spojené státy Íránu chtějí nabídnout možnosti, jak získat izotopy pro lékařské použití, které tento reaktor vyrábí, bez potřeby obohacování paliva na 20% – např. jejich přímým nákupem. Očekávaná zpráva o íránském jaderném programu také měla potvrdit, že Írán pracuje na vývoji jaderné bomby. Tyto události pochopitelně vyvolaly volání po dalších sankcích proti Íránu (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7), tvrdá slova tentokrát přišla i z Ruska (viz. též zde), které tradičně bylo proti sankcím, a Čína je pravděpodobně vetovat nebude. Írán také otestoval kosmickou raketu na pevné palivo (1, 2, 3, 4). Jde o další z duálních technologií, které lze využít k civilním i vojenským účelům. Použití pevného paliva výrazně zlepšuje její vojenskou použitelnost. Mezitím v Íránu pokračují masové protesty proti režimu, který se je se vzrůstající brutalitou snaží potlačit (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9).
  • Prosme za situaci v Severní Koreji, aby spravedlivý a mírový režim nahradil stávající totalitní vládu, která ožebračuje vlastní lidi. O této zemi jsme se mohli v dočíst, že v listopadu zde došlo k měnové reformě, kdy se staré wony měnily za nové v poměru 1:100. Částky nad 100000 starých wonů (cca 540 Kč) se ale měnily v poměru 1:1000. Také byl zakázán soukromý obchod. Tím došlo k sebrání úspor vznikající skupině obchodníků, kteří do země pašovali zboží z Číny, a také k vysoké inflaci a nedostatku jídla. Následně se i v této nesmírně totalitní zemi objevily ojedinělé protesty, vedoucí až k napadání policistů. Situace došla tak daleko, že se i Kim Čong-Il omluvil za provedenou měnovou reformu a zákaz a odvolal tajemníka pro finance. (Zdroje 1, 2, 3, 4). Mohli jsme se také dočíst, že Severní Korea zabavuje platy dělníků ve společných závodech s Jižní Koreu, neboť je to jeden z mála jejích zdrojů tvrdé měny, a že nepospíchá s pokračováním v rozhovorech o svém jaderném programu. KLDR také propustila misionáře Boba Parka, který do ní vešel na Boží hod vánoční s dopisy, žádajícími po Kim Čong-Ilovi odstoupení, reformy a uvolnění prostoru pro humanitární pomoc (1, 2, 3).
  • Prosme za mír v Jemenu a za to, aby se této zemi podařilo snížit korupci, zlepšit životní situaci svých obyvatel, vyrovnat se s al-Kajdou a vůbec vyřešit mnohé problémy, které ji již dlouho tíží. V Jemenu za posledních 14 dní došlo k uzavření příměří mezi vládou a houthijskými rebely na severu země (1, 2, 3, 4), do značné míry zřejmě díky tlaku Západu. Toto příměří je ale testováno spory (1, 2, 3).
  • Prosme za to, aby se podařilo vykořenit mezinárodní terorismus, zejména v podobě, která je dnes prováděna al-Kajdou. Mohli jsme si přečíst drsný článek o názorech pana al-Awlakího, podle nějž jsou (i civilní) Američané legitimní cíle.
  • Prosme za mír v Iráku, za dobrý výsledek voleb, které tam proběhnou 7. března, a za to, aby se nedostával pod vliv Íránu. Zde jsme se mohli nejprve dočíst, že cca 500 kandidátů bylo vyřazeno z kandidátních listin z důvodu spojení se stranou BAAS, která zde vládla před pádem Saddáma Husajna. Mnoho z nich byli sunnité a vzniklo riziko, že by sunnité znovu bojkotovali volby jako posledně a pak se bouřili proti své malé účasti na vládě. Kandidátům sice nakonec bylo povoleno kandidovat, ale volební kampaň je provázena násilím, útoky na politické strany a výhrůžkami ze strany místní al-Kajdy. Vicepremiér Iráku také hovořil o nutnosti zlepšit práci iráckých bezpečnostních sil, zejména s ohledem na plánované stažení amerických vojáků.
  • Nakonec už bez článků, které nestíhám zpracovat – prosme i za mír v dalších zemích, jako je Afghánistán, Pákistán, Súdán, Somálsko, Nigérie a Kavkaz.

Jako obvykle by bylo i mnoho dalších námětů a jako obvykle už jsem je bohužel nestačil zpracovat, proto alespoň tyto otázky míru a mezinárodní bezpečnosti.