Pokusil jsem se v jednom starším článku ukázat využití technologií v humanitární práci. Nyní se mi podařilo nalézt výborné video na podobné téma přímo od Světového potravinového programu OSN, největší humanitární organizace na světě, které s radostí sdílím.
V dnešních vzrušených debatách o křesťanských hodnotách mi často chybí právě ten Bůh, který je jejich původcem. Jedni je vykládají tak a druzí onak, ale Ježíše Krista jako by často zapomněla zmínit jedna i druhá strana. Pro mě je to však naprosto zásadní existenciální otázka. V hloubi svého srdce totiž hledám především vztah. Křesťanské hodnoty mi ovšem nepřipadají jako osoby, které by se o mě staraly, ale spíše jako dopravní značky. Je dobré se jimi řídit, ale nejsou živé osoby. A proto jsem napsal toto zamyšlení.
Kdysi mi jedna kamarádka řekla, že kdykoliv mluvím o jistém tématu, má tvář se viditelně rozzáří. Hned mi to připomnělo má studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Pojďme si říci v čem.
Co říká programátorovi o Bohu hraní si s evolucí inspirovanými algoritmy v počítači? Jak uvidíme, docela hodně. Odnesl jsem si poznání, že udělat evoluci tak, aby fungovala, vůbec není triviální záležitost a že oslavou Boží je právě to, že se Mu to povedlo od začátku správně.
Jedním z jazyků lásky je pozornost. Ta znamená věnovat druhému čas, soustředit se na něj, povídat si s ním atd. Věnovat druhému alespoň chvíli soustředěné pozornosti. Myslím, že toto vše můžeme poměrně přímočaře aplikovat i na vztah k Bohu a hovořit o modlitbě. Mluvit s Bohem znamená modlitbu. Ale modlitba není jen odříkávání naučených slov. Modlitba předpokládá osobní a dynamický vztah. Krásné příklady modliteb vidíme v biblické knize Žalmů.
