Rozzuření obyvatelé Nazareta dovedli Ježíše až na sráz hory, aby ho srazili dolů. Ježíš však, místo aby zemřel, prošel středem davu, který ho chtěl zabít, a ubíral se dál. Zní to banálně, ale existuje určitý druh výkladů o tom, jak Ježíš umíral neustále a my máme stále umírat s Ním. Existuje i určitý druh romantizujících pohledů na utrpení jako na něco krásného a toužebně očekávaného. Kdo to nezažil, nepochopí, jak zničující pro důvěru v Boha je, když ve dvaceti letech uvěříte a bez předchozí zkušenosti se setkáte s takovými pohledy. A právě Ježíš odcházející středem davu mi pomohl se s nimi vyrovnat.
Celý příspěvekCategory Archives: Duchovní život
Jak jsem (ne)našel Boží znamení
Jak jsem hledal Boží znamení a co všechno mi k tomu Bůh (ne)řekl skrze flek na topení.
Celý příspěvekBolku, kde máš Lolka?
„Bolku, kde máš Lolka?“ Tak se mě ptali vrstevníci celé dětství. V televizi šel populární polský večerníček o Bolkovi a Lolkovi a já jsem byl jediný Bolek široko daleko. Jednou jsem šel na výstavu o životě papeže Jana Pavla II. Vrátil jsem se z ní nadšený. Na jednom z panelů výstavy totiž stálo černé na bílém, že maminka říkala budoucímu papeži Lolku. Když Jan Pavel II. zemřel, zvolil jsme si ho za patrona a zjistil, že s ním mám společného víc než jen večerníček.
Celníci a hříšníci dnes
Do Ježíšovy blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Evangelium rozlišuje celníky a hříšníky. Snad nám chce říci, že někteří lidé jsou považováni za hříšné kvůli své práci, i když jejich skutečný hřích je jinde? Co třeba politici a hříšníci? Nebo taxikáři a hříšníci?
Celý příspěvekHospodin Bůh a křesťanské hodnoty
V dnešních vzrušených debatách o křesťanských hodnotách mi často chybí právě ten Bůh, který je jejich původcem. Jedni je vykládají tak a druzí onak, ale Ježíše Krista jako by často zapomněla zmínit jedna i druhá strana. Pro mě je to však naprosto zásadní existenciální otázka. V hloubi svého srdce totiž hledám především vztah. Křesťanské hodnoty mi ovšem nepřipadají jako osoby, které by se o mě staraly, ale spíše jako dopravní značky. Je dobré se jimi řídit, ale nejsou živé osoby. A proto jsem napsal toto zamyšlení.