Může být kněz astrofyzikem? Jak nahlížet na „věčný“ konflikt přírodních věd a náboženství? Jaké jsou některé mýty z historie přírodních věd? Jak správně číst knihu přírody? A až kam nás tato „četba“ může dovést? Na tyto a další otázky se pokusí v úterý 19.9. odpovědět vedoucí Arizonského pracoviště Vatikánské observatoře, jezuita P. Pavel Gábor SJ, PhD.
Malé zamyšlení o tom, co krásného nám lety do vesmíru říkají o člověku i o Bohu a jak podle sv. Jana XXIII vědecký pokrok a technické vynálezy ukazují nekonečnou velikost Boha.
Krása letadel, způsob jejich letu i obrovské množství znalostí a úsilí potřebných k jejich sestrojení mi vypráví leccos o Boží moudrosti ve stvoření a stává se v něčem i obrazem mého duchovního života.
Vatikánská observatoř je jedna z nejstarších astronomických institucí na světě; její kořeny sahají až do konce 16. století. Papež Jan XXIII. o ní řekl, že má dvojí úkol: Přiblížit vědu církvi a církev vědě. Více o této pozoruhodné instituci nám prozradí zástupce jejího ředitele, jezuita Pavel Gábor.
Celý příspěvekNa počátku stvořil Bůh nebe a Zemi. Na nebe umístil Slunce a Měsíc. Slunce hřálo a svítilo ve dne, Měsíc lidem osvětloval noc. Na nebe pak umístil ještě hvězdy, které byly užitečné k navigaci na mořích. Pak stvořil pšenici a brambory, které dal lidem k jídlu a dobré stravě. Dalšího dne stvořil psa, krávu, koně a morče. Pes a kůň byli člověku velkými pomocníky. Kráva dávala spoustu mléka a masa. Morče bylo skvělou hračkou pro děti. Pak se Bůh podíval na stvoření a viděl, že je dobré. Což člověku sedícímu opodál přišlo zcela evidentní a nijak ho to nepřekvapilo.
Jenomže Bůh toho stvořil mnohem víc. Uprostřed hluboké osobní krize, způsobené do značné míry právě takhle zjednodušeným pohledem na stvoření, jsem o tom stvoření začal přemýšlet.
Celý příspěvek
