Evoluce jako oslava Boha

Co říká programátorovi o Bohu hraní si s evolucí inspirovanými algoritmy v počítači? Jak uvidíme, docela hodně. Než se k tomu ale dostaneme, musím se vrátit na začátek své práce s počítači.

Když jsem se ve svých 12 letech učil programovat, začínal jsem v jazyce BASIC s velmi jednoduchými příklady. Ty první vypadaly asi takto:

10 PRINT 23+45
Dvojitá šroubovice DNA. Obrázek WikiMedia.

Tento program vytiskne, kolik je 23 plus 45. Pokud chcete spočítat součet jiných dvou čísel, musíte ho změnit a napsat například

10 PRINT 48+96

nebo

10 PRINT 2348+98401

Oč úžasnější je program, který se dokáže zeptat na dvě čísla a operaci, kterou chcete provést:

10 PRINT "Zadejte první číslo"
20 INPUT a
30 PRINT "Zadejte druhé číslo"
40 INPUT b
50 PRINT "Zadejte operaci"
60 INPUT c$
70 IF c$="+" THEN PRINT a+b
80 IF c$="-" THEN PRINT a-b
90 IF c$="*" THEN PRINT a*b
100 IF c$="/" THEN PRINT a/b

Na řádku 10 vytiskne text „Zadejte první číslo“. Na řádku 20 vás nechá toto číslo zadat a uloží si ho místečka v paměti, které jsme označili jako a. Na řádku 30 vytiskne text „Zadejte druhé číslo“. Na řádku 40 vás nechá toto číslo zadat a uloží si ho místečka v paměti, které jsme označili jako b. Na řádku 60 vás nechá zadat operaci a uloží si ji do místa v paměti, které jsme označili c$. Na řádcích 70 až 100 se podle toho, jakou operace jste zadali, rozhodne, zda má vytisknout součet, rozdíl, součin nebo podíl.

První programy byly jednoúčelové a musel jsem je předělat pokaždé, když jsem chtěl sečíst nějaká nová čísla. Tento program už ale předělávat netřeba, protože se sám zeptá. Nemusím ho upravovat a přesto může velmi dobře a dlouho sloužit. Méně potřebných zásahů do zdrojového kódu tu svědčí o mnohem schopnějším autorovi.

V otázce vztahu vědy a víry tím směřuji k otázce evoluce. Zdá se mi, jako by někteří věřící měli potřebu Boha, který musí tu a tam něco pozměnit a popostrčit ve vývoji, aby se oslavil. Vývoj podle nich sice probíhá do jisté míry evolucí, ale do té evoluce musí zasahovat Bůh, který se oslavuje tím, že tu a tam popostrčí něco, co by jinak nevzniklo. Tu dotvoří oko, tu bičík, jindy plíce … Hovoří o ireducibilní komplexitě, tedy o systémech a orgánech, jejichž vznik evolucí by vyžadoval příliš mnoho náhodných změn současně, než aby byl rozumně pravděpodobný. Tyto orgány podle nich musely vzniknout přímým zásahem Stvořitele, a teprve pak se mohly evolucí dále trochu rozvinout. Nerozumím úplně motivaci těchto názorů, ale připadá mi, že za nimi může být touha po tom, aby Bůh nebyl vytěsněn na okraj vědy a nezmizel z našich teorií o vývoji světa. Proto se chci podělit o rozjímání o tom, proč je pro mě evoluce větší oslavou Boha a proč naopak Bůh, který musí do svého díla průběžně zasahovat, je v mých očích slabý.

Věnoval jsem kdysi mnoho času implementaci a optimalizaci tzv. genetického algoritmu pro řešení jisté dosti složité úlohy. Genetické algoritmy jsou evolucí inspirované postupy pro řešení některých úloh pomocí počítačů. Jejich popis přesahuje možnosti krátkého článku, ale velmi zhruba řečeno pracují tak, že navzájem kříží a mutují množinu odhadů řešení, čímž dospívají ke stále přesnějšímu řešení. A právě ze své práce s jistou nedokonalou simulací evoluce v počítači jsem si odnesl hlubokou úctu k evoluci v přírodě. Sám jsem zakusil, jak složité je zařídit, aby evoluce produkovala skutečně dobré výsledky. Přestože popis genetického algoritmu vypadá triviálně, docílit, aby pořádně fungoval, mi připadá jako jeden z vrcholů programátorského umění.

Bůh, který dokázal vytvořit svět tak, že ho jednou stvořil a on se pak vyvinul do dnešní podoby bez dalších zásahů, je pro mě Bohem, který zvládnul daleko více než jen genetické algoritmy. Je jako programátor, který na první pokus vytvořil dokonalý program a ten teď postupuje přesně dle předpokladů. Nemusí do něj zasahovat, ale právě to svědčí o jeho schopnostech. Bůh, který musí tu a tam zasáhnout a něco popostrčit či dokonce opravit, mi naopak až příliš připomíná tisíce hodin, které jsem strávil tím, že jsem si program někde zastavil a pak ho pouštěl krůček po krůčku dál a hledal, kde se vyvíjí jinak než chci. Příkladem skutečné dokonalosti je pro mě Bůh, který to dělat nemusí. Přitom to ale není bůh, který svět stvořil, ponechal jeho zákonům a odešel dělat něco jiného. Můj Bůh je Bohem, který od počátku věděl, že mě tady chce. Je Bohem živým a osobním, kterého zajímá, jak žiji a co dělám, stará se o mě, dává mi jíst a mnoho dalších věcí. Ale je zároveň Bohem, který nepotřebuje zasahovat do evoluce, protože prostě od počátku věděl, co chce stvořit i že mě tu chce mít. To vše bylo od počátku v Jeho plánu a svět se právě tak vyvíjí. Můj Bůh samozřejmě může zasahovat do běhu světa zázraky, ale dělat to nemusí. Jeho stvořitelský čin byl tak dokonalý, že to není třeba. Právě tato dokonalost od počátku je pro mě větším svědectvím o Jeho moudrosti a moci než dotváření bičíků, očí a plic.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.