Jedním z jazyků lásky, o kterých mluví Gary Chapman v knize Pět jazyků lásky, je přijímání darů. Chapman ho nazývá „přijímání darů,“ ve skutečnosti však hovoří spíše o dávání darů. Například říká, že pro lidi, kteří lásku vnímají tímto způsobem, je důležité, aby třeba dostali květinu či nějaké přání k narozeninám.
Ovšem dar nestačí jen dát, dar musí být i přijat. Jak je to pro dárce zraňující, když někomu z lásky dává dar a ten je odmítnut. Naopak přijetí daru je i projevem lásky k dávajícímu. Proto věřím, že nechat se Bohem obdarovat, přijmout Jeho dary, je i projevem lásky k Bohu.

Bůh je Dobrý Dárce, který nám dává obrovské množství věcí. Ne proto, že musí, ale protože chce. Pro Stvořitele vesmíru jistě žádný dar není příliš náročný. Nemusím se ptát, zda ho to finančně nevyčerpalo, a říkat věty jako „Ale to sis neměl dělat škodu.“ Protože Bůh je Otec a to Otec vševědoucí, nehrozí ani, že by mi dával nevhodné dary. Nesnaží si mě svými dary zavázat a omotat kolem prstu – dává ze své lásky, z touhy mě potěšit, podělit se a rozdat.
Připomíná mi to zážitek z doby krátce poté, co jsem začal chodit do kostela a o kterém jsem psal již dříve. S kamarády jsme vyrazili do Paříže a navštívili také klášter na ulici rue du Bac, kde se v roce 1830 dvakrát zjevila Panna Maria svaté Kateřině Labouré. Právě z těchto zjevení pochází takzvaná zázračná medailka. V jednom z nich Panna Maria drží v rukou zlatý glób s křížkem navrchu a nabízí ho Bohu. Její ruce zdobí prsteny s drahými kameny, ze kterých vychází jasné paprsky symbolizující milosti, které může Maria vyprosit u Boha těm, kdo o ně žádají. Jiné kameny však byly bez paprsků; ty symbolizují milosti, o které duše zapomínají prosit.
Bylo mi moc líto, že některé kameny nesvítí, a hned jsem se rozhodl prosit za něco, o čem jsem si myslel, že na to lidé zapomínají. Netrvalo dlouho a začal jsem na to zapomínat i já.
Po nějakém čase ale tu modlitbu za zapomínané milosti otočil. Prosil jsem Marii, aby ona sama prosila Boha za všechno, co potřebuji, i když já na to zapomínám nebo ani nevím, že to potřebuji. Prosil jsem Ji, aby byla mojí Maminkou a vyprošovala všechny dary, které mi Bůh chce dát, i ty, o kterých ani nevím, že existují, a aby všechny prstýnky mně určené svítily. Ukázalo se to jako velice požehnaná cesta a věřím, že přijmout dar, který mi Bůh chce dát a Maria vyprosit, je skutečně projevem lásky a opravdu krásnou cestou. Blog, který právě čtete, je svědectvím o ní a výsledkem odvahy se na takovou cestu vydat.
Pingback: Pět jazyků lásky ve vztahu s Bohem – Pozornost vůči Bohu | Víra jednoho technika